Liveness check, neboli tzv. „detekce životnosti“: jak přesně to funguje?
Skip to content
Skip to content
Autenti / Blog / Liveness check, neboli tzv. „detekce životnosti“: jak přesně to funguje?

Liveness check, neboli tzv. „detekce životnosti“: jak přesně to funguje?

Mechanismus ověřování „živosti“ (liveness check) je jedním z klíčových prvků procesu ověřování totožnosti.

Ačkoli z technologického hlediska využívá pokročilou biometrii a algoritmy, z pohledu uživatele se jedná o jednoduchý a rychlý proces, který obvykle trvá jen několik desítek sekund a je prováděn zcela na dálku.

Hlavní závěry

  • Liveness check je klíčovým prvkem ověřování identity, který umožňuje potvrdit, že na druhé straně se nachází skutečná, živá osoba, a nikoli fotografie, záznam nebo video vygenerované technologií deepfake.

  • Proces je rychlý, provádí se na dálku a je intuitivní; obvykle trvá několik až několik desítek sekund a vyžaduje pouze přístup k internetu, webovou kameru a jednoduché akce ze strany uživatele.

  • Ověření je založeno na analýze obrazu a chování v reálném čase (např. pohyby obličeje, hloubka obrazu, reakce na pokyny), což umožňuje odhalit pokusy o podvod.

  • Existují dva hlavní přístupy k ověření živosti: pasivní (bez interakce) a aktivní (s pokyny pro uživatele), avšak stále častěji se používá pasivní přístup, který od uživatele nevyžaduje žádné další pohyby (systém v takovém případě automaticky analyzuje pohyby uživatele).

  • Absence kontroly živosti výrazně zvyšuje riziko podvodů, vydávání se za jinou osobu a nesplnění regulačních požadavků (např. AML/KYC).

  • Tento mechanismus je široce využíván v procesech s různou mírou rizika: od bankovnictví a kryptoměn až po elektronické podpisy a registraci uživatelů.

  • Při implementaci v souladu se standardy (např. šifrování, ISO, GDPR) je kontrola živosti bezpečná a zajišťuje vysokou úroveň ochrany uživatelských údajů.

 

Jak funguje kontrola živosti v rámci ověřování totožnosti? Krok za krokem

Níže si projdeme příkladový proces ověřování totožnosti s využitím mechanismu kontroly živosti (liveness check) od jeho zahájení až po samotný výsledek.

1. Zahájení procesu ověřování

Po výběru metody ověření totožnosti (např. videoověření) obdrží uživatel, který má tímto ověřením projít, odkaz nebo je přesměrován do procesu.

Vše probíhá zcela online.

2. Ověření dokladu totožnosti

Ještě před zahájením samotného procesu kontroly živosti (liveness check) je uživatel povinen pořídit a odeslat fotografie přední a zadní strany svého vybraného dokladu totožnosti (např. občanského průkazu) za účelem ověření údajů.

Systém poté ověří údaje, jako je jméno a příjmení nebo číslo PESEL.

3. Přístup k webové kameře a příprava zařízení

Dalším krokem je udělení oprávnění k přístupu ke kameře.

Uživatel:

  • povolí prohlížeči nebo aplikaci přístup k kameře,
  • nastaví zařízení tak, aby byl jeho obličej dobře viditelný,
  • ujistí se, že se nachází na dostatečně osvětleném místě,
  • a co je nejdůležitější: ujistí se, že v záběru nejsou žádné další osoby (systém neschválí ověření, ve kterém jsou viditelné třetí osoby, z důvodu rizika potenciálního nátlaku, které v takovém případě vzniká).


Kvalita obrazu i správné umístění uživatele v záběru mají přímý vliv na účinnost ověření.

4. Umístění obličeje v záběru

Na obrazovce se objeví rámeček nebo ovál, do kterého je třeba umístit obličej.

Systém v tomto okamžiku automaticky analyzuje:

  • zda se tvář nachází v záběru,
  • zda není zakrytá (např. slunečními brýlemi nebo rouškou),
  • zda je obraz stabilní a ostrý.


Teprve po splnění těchto podmínek je možné pokračovat dál.

5. Provedení pokynů (skutečná kontrola živosti)

V závislosti na použité technologii může být uživatel požádán o provedení jednoduchých úkonů, jako jsou:

  • otočení hlavy doleva nebo doprava,
  • mrknutí,
  • pohled určitým směrem,
  • mírné přiblížení nebo oddálení obličeje.


Tyto akce umožňují systému ověřit, že:

  • obraz není statickou fotografií,
  • nejedná se o předem nahrané video,
  • tvář není ničím zakrytá, např. papírovou maskou,
  • na druhé straně se nachází skutečná, živá osoba.


A to je skutečný mechanismus ověření živosti prováděný v rámci aktivního procesu liveness check.

Stále častěji se však používá tzv. „passive liveness“, tedy automatické zaznamenávání pohybů hlavy během procesu ověřování. V takovém případě nemusí uživatel provádět žádné další pokyny a systém sám analyzuje jeho pohyby.

6. Analýza obrazu a odhalování pokusů o podvod

Během celého procesu systém analyzuje obraz v reálném čase.

Kontrolovány jsou mimo jiné:

  • přirozenost pohybů obličeje,
  • hloubka obrazu (zda se nejedná o obrazovku),
  • odrazy světla,
  • anomálie, které mohou naznačovat deepfake nebo masku,
  • přítomnost třetích osob na záznamu.


Tato fáze probíhá automaticky a není pro uživatele viditelná.

7. Výsledek ověření

Na závěr obdrží uživatel informaci o výsledku procesu.

Celý proces trvá obvykle od několika sekund až po několik minut, aniž by bylo nutné kontaktovat konzultanta.

Co je to vlastně liveness check (liveness detection)?

Liveness check je mechanismus, který ověřuje, zda se na druhé straně nachází živá osoba, a ne fotografie, videozáznam nebo deepfake.

Je součástí ověřování totožnosti pomocí metod, jako je pořízení krátkého videa nebo vyfocení obličeje.

A to vše proto, že samotná shoda obličeje s dokladem či pořízení fotografie nebo videozáznamu nezaručuje pravost totožnosti dané osoby. Zejména ne v současné době, kdy se technologie vyvíjí tak rychlým tempem a nabízí spoustu řešení pro padělání takových fotografií či videozáznamů.

Právě proto je kontrola živosti jedním z klíčových prvků moderní online ověřování totožnosti.

Druhy kontroly živosti (liveness check)

Ačkoli pro uživatele vypadá celý proces podobně, v praxi rozlišujeme několik přístupů k detekci „živosti“. Liší se především pohodlím použití pro osobu, jejíž totožnost je ověřována.

Pasivní kontrola živosti

Pasivní kontrola živosti probíhá zcela „na pozadí“.

Uživatel:

  • nemusí provádět žádné další úkony,
  • provede pouze krátké nahrávání (živě během testu živosti).


Systém poté sám analyzuje obraz a detekuje potenciální známky podvodu, jako jsou:

  • artefakty na obrazovce,
  • stopy po přehrávání záznamu,
  • nepřirozená textura,
  • slabé/nejednotné osvětlení.


To vše by mohlo naznačovat potenciální pokusy o podvod. Tento proces je k dispozici mimo jiné ve službách ověřování totožnosti nabízených společností Autenti.

Active liveness

Active liveness naopak vyžaduje interakci uživatele se systémem (stejně jako v našem příkladu kontroly živosti krok za krokem).

Uživatel pak provádí jednoduché pokyny, např.:

  • „otoč hlavu“,
  • „mrkni“,
  • „usměj se“,
  • „podívej se doleva/doprava“.


Díky tomu může systém ověřit, zda:

  • osoba reaguje v reálném čase,
  • nejedná se o fotografii ani záznam,
  • nedochází k pokusu o použití masky, záznamu na jiném zařízení nebo deepfake.


Nejjednodušším přirovnáním toho, co je to liveness check, je funkce Face ID pro odemknutí telefonu nebo potvrzení platby.

Face ID však nefunguje zcela „aktivně“. Stačí se podívat na obrazovku a systém sám analyzuje geometrii obličeje, hloubku a pozornost uživatele.

Active liveness jde o krok dál: místo pouhého „pozorování“ systém vyžaduje konkrétní akce (např. pohyb hlavy), aby ještě lépe potvrdil, že na druhé straně je skutečná osoba, a ne např. záznam nebo deepfake.

Nejedná se však ani o zcela pasivní přístup. Nefotíme snímek, který se následně analyzuje, a přesto se musíme podívat na displej našeho telefonu. To znamená, že se do celého procesu musíme přirozeným způsobem „zapojit“.

Jak jsme již zmínili výše, stále častěji se používá pasivní přístup, který automaticky analyzuje pohyby uživatele na záznamu, aniž by vyžadoval provedení dalších pokynů.

Proč je absence kontroly živosti závažnou chybou v rámci KYC?

Chybějící kontrola živosti je závažnou chybou v rámci celého procesu Know Your Customer (KYC) a znamená, že systém nemůže plně potvrdit, že na druhé straně je skutečná, živá osoba.

Co to umožňuje:

  • vydávání se za jiné osoby,
  • použití fotografie nebo záznamu namísto skutečného uživatele,
  • pokusy o podvody s využitím deepfakeů nebo masek.


V důsledku toho podniky nesplňují požadavky jako například AML (zákon proti praní špinavých peněz), ale také se samy vystavují riziku podvodů a ztrát.

V jakých situacích použít kontrolu živosti?

Nyní se pravděpodobně ptáte, kdy byste měli použít mechanismus ověření živosti. Existuje několik situací, které nám to pomohou ilustrovat.

Situace

K čemu slouží ověření živosti?

Riziko při absenci kontroly živosti

Založení nového účtu v internetové bance

Potvrzení, že klient je skutečná osoba a vlastník dokladu

Finanční podvody, porušení předpisů proti praní špinavých peněz, regulační sankce

Registrace na kryptoměnové burze

Ověření, že uživatel nepoužívá falešný účet nebo deepfake

Praní peněz, ztráta prostředků klientů, zablokování účtu regulačním orgánem

Digitální podpisy a online smlouvy

Propojení podpisu se skutečnou osobou, ochrana před vydáváním se za jinou osobu

Podvody při uzavírání smluv, neplatnost podpisu z právního hlediska

Založení účtu na sociálních sítích

Ověření věku nebo existence uživatele

Uživatelé mladší než požadovaný věk, kteří se registrují na platformě, potenciální porušení zákona nebo podmínek používání

Registrace do her nebo e-sportu s věkovými omezeními

Ověření věku a pravosti hráče

Porušení zákona o ochraně nezletilých, poškození reputace platformy

Ověření klienta při uzavření smlouvy o pronájmu vozidla

Zajištění, že osoba podepisující smlouvu

Riziko podvodů, neuznání smluv při auditu

Detekce živosti a UX: ztěžuje kontrola živosti proces pro uživatele?

Mnoho lidí se obává, že kontrola živosti, zejména aktivní, může proces ověřování prodloužit nebo zkomplikovat.

Moderní řešení jsou však:

  • rychlá: celý proces obvykle trvá několik sekund,
  • intuitivní: uživatel provádí jednoduché pokyny, např. otočení hlavy nebo mrknutí, a všechny pokyny se zobrazují na obrazovce telefonu nebo notebooku,
  • vyvážená: zajišťují vysokou úroveň bezpečnosti, aniž by uživatele zatěžovaly nadměrným počtem kroků.


Stále častěji se navíc setkáváme s pasivní ověřovací metodou, která je jednoduchým procesem bez nutnosti provádět další pokyny týkající se pohybů hlavy či určitých gest.

Pro uživatele to znamená věnovat jen málo času provedení jednoduché ověření z domova, pro firmy pak vyšší konverzi a menší riziko podvodů.

Je to ale bezpečné?

Ano, řešení pro ověření živosti jsou plně bezpečná, pokud jsou implementována v souladu s nejvyššími standardy.

Například společnost Autenti používá šifrování dat (při přenosu i v klidu), geografickou redundanci a pravidelné zálohy a zajišťuje oddělení uživatelských dat.

Systém funguje v souladu s normou ISO/IEC 27001:2022 a podléhá nezávislým auditům, přičemž splňuje požadavky mimo jiné nařízení GDPR a směrnice eIDAS.

Kromě toho jsou zavedeny zásady minimalizace přístupu, monitorování bezpečnosti, řízení incidentů a přístup „privacy by design“, což zaručuje vysokou úroveň ochrany dat a soukromí uživatelů.

Kontrola živosti jako součást automatizace KYC

Kontrola živosti není pouze otázkou bezpečnosti, ale také nedílnou součástí digitálního KYC stacku, v němž se stále častěji vyskytují:

  • biometrie: analýza obličeje,
  • OCR: čtení údajů z dokumentů,
  • AI: ověřování pravosti dokumentů a pohybů uživatele.


Díky kontrole živosti je možné automaticky rozhodnout o správnosti ověření, což omezuje potřebu ručního zásahu a minimalizuje lidské chyby.

Výsledkem je rychlejší registrace nových klientů, méně problémů při auditech a vyšší bezpečnost pro instituce i klienty.

Často kladené otázky: Kontrola živosti

Musím si něco nainstalovat, abych mohl projít kontrolou živosti?

Ne. Ve většině případů se proces odehrává přímo v prohlížeči nebo v aplikaci a nevyžaduje instalaci žádného dalšího softwaru.

Jak dlouho trvá ověření živosti?

Obvykle od několika desítek sekund až po několik minut. Celý proces ověření málokdy trvá déle než několik minut.

Co dělat, pokud ověření selže?

Nejčastějšími příčinami jsou špatné osvětlení, neostrý obraz nebo zakrytý obličej. Zkuste zlepšit podmínky a zkuste to znovu.

Funguje ověření živosti na každém zařízení?

Funguje na většině moderních smartphonů, tabletů a počítačů vybavených kamerou, aktuálním prohlížečem a přístupem k internetu.

Jsou moje biometrické údaje v bezpečí?

Ano. Údaje jsou zpracovávány v souladu s platnými předpisy (např. GDPR) a využívány výhradně k ověření totožnosti.

Shrnutí

Kontrola živosti je klíčovým prvkem moderní online ověřování totožnosti, který umožňuje ujistit se, že na druhé straně se nachází skutečná, živá osoba, a nikoli osoba s maskou, záznamem nebo deepfake.

Díky němu mohou podniky zvýšit jistotu ohledně totožnosti svých zákazníků, omezit podvody a zneužití a také splnit regulační požadavky, jako jsou AML a KYC.

Rozlišujeme dva hlavní přístupy: pasivní, který funguje na pozadí na základě krátkého videozáznamu, a aktivní, vyžadující jednoduché akce uživatele, např. mrknutí nebo otočení hlavy. Stále častěji se však využívá pasivní přístup, který od uživatele nevyžaduje provádění žádných dalších činností.

Mezi výhody pro podniky patří rychlejší a bezpečnější registrace nových uživatelů, automatizace rozhodování v rámci KYC díky biometrii, OCR a AI, omezení lidských chyb a zvýšená konverze.

Kontrola živosti je rychlá, intuitivní a bezpečná, obvykle trvá několik desítek sekund a celý proces probíhá bez nutnosti instalace dodatečného softwaru a funguje na většině smartphonů s přístupem k internetu.

Podívejte se, jak může Autenti podpořit váš proces ověřování totožnosti zákazníka, včetně kompletní kontroly živosti. Domluvte si bezplatnou prezentaci řešení Autenti eID.